Dřevokazný hmyz

Živočišní škůdci poškozují dřevo především mechanicky: vyhlodáváním spleti chodbiček, které ústí na povrch, se snižuje pevnost a nosnost konstrukcí, ničí se starožitnosti, nábytek. Typickým projevem výskytu dřevokazného hmyzu jsou hromádky jemných pilin vypadávajících z chodbiček. Pohybem hmyzu je však zajištěno také rozšíření hub a plísní, které škůdci zavlečou do nitra dřevní hmoty. Většina živočišných škůdců se do domu dostává už s řezivem: dospělý hmyz klade vajíčka do dřeva nebo na jeho povrch již v lese. Z vajíčka se za určitý čas vyvine larva, která žije uvnitř dřeva a živí se jím.
K nejrozšířenějším hmyzím škůdcům patří červotoč, tesařík, pilořitka i mravenec.
Kromě tvaru a velikosti larvy je spolehlivým rozlišujícím znakem tvar vyhlodaných chodbiček.

Červotoč proužkovaný, Červotoč umrlčí

Červotoči mají protáhlé válcovité méně často oválné, svrchu zploštělé tělo. Jsou to brouci menších nebo středních rozměrů. Tykadla mají 8 -11 článková, pilovitá, hřebenitá. Zbarvení těla je nejčastěji tmavohnědé nebo načervenalé. Larvy jsou bílé srpovitě ohnuté. Téměř všichni červotoči, kteří škodí na dřevě se řadí do podčeledi Anobidae, která se dále dělí na 8 rodů a ty na několik desítek druhů. Nejčastěji se vyskytují a největší škody způsobují dva druhy červotoč proužkovaný a červotoč umrlčí.

Tesařík krovový – Hylotrupes bajulus

Jedná se o nejvýznamnějšího technického škůdce dřeva, který napadá zabudované dřevěné konstrukce. Během svého vývoje larvy vyžírají dřevo a chodbičky za sebou zaplňují drtí a výkaly. Larvy většinou rozežírají povrchové vrstvy dřeva (bělové dřevo), při intenzivnějším napadení jsou však nuceny se zavrtat hlouběji a rozrušují tak i dřevo jádrové. Vývoj larev může probíhat v krovech, trámech, ve skladovaném dříví, v plotech, v nábytku, podlahách, telegrafních tyčích atd. Tesařík krovový přednostně vyhledává starší neodkorněné dřevo, čerstvě poražené dřevo napadá jen výjimečně.

Pilořitky – Siricoidea

Tvar těla dospělých brouků je válcovitý. Samička má hlavu a hruď převážně černě zbarvenou, zadeček je žlutavý, jen prostřední články jsou fialově černé. Tělo je zakončeno poměrně dlouhým kladélkem. Samička měří 25 – 45 mm. Sameček je menší a štíhlejší, měří 10 – 30 mm. Je převážně černě zbarvený. Larvy jsou válcovité, bělavě zbarvené. Vyvíjejí se z vajíček, které samičky kladou především pod kůru čerstvě poražených neodkorněných kmenů nebo do poraněných stromů. Larvy nejprve hlodají v měkkém letním dřevě, potom pronikají dovnitř kmene. Později se chodby opět vracejí k povrchu a jsou zakončeny kukelnou kolébkou. Vývoj larev trvá 2 -3 roky. Výletové otvory dospělých brouků jsou kruhovité a velké (4 – 5 mm v průměru).